Některé činnosti jsou zcela zapovězeny (obchod s lidmi, drogami), jiné postaveny pod státní licenci (od provozování bank přes výkon lékařské praxe po běžné koncese živnostenské).

 

Nemalou roli v regulaci hraje ale i zajištění právní jistoty v obchodních i správních vztazích. Proto jsou uzákoněna zvláštní pravidla pro sdružování do obchodních společností, pro vydávání hromadných cenných papírů (dluhopisů), nebo pro zveřejnění vymezených náležitostí podnikající osoby ve zvláštním úředním seznamu (v EU živnostenském, resp. obchodním rejstříku).


ready made, ready made společnosti, zakládání společností

 

Jednou z podstatných náležitostí, kterou obchodní společnost musí při prvotním zápisu prokázat, je existence hmotného sídla. Tedy reálného místa, kam je možno společnosti doručovat písemnosti, kde je možno zastihnout osoby jménem společnosti vystupující a kde je možno žádat předložení listin společnosti se týkajících.

 

Neandělský rozměr lidské svobody způsoboval, že podnikatelé (spíše by asi vyhovoval název "podnikavci") si pojem "sídlo" vysvětlovali jako prostou adresu, kterou při registraci obchodní společnosti jen ohlásili, aniž by se na ní kdokoli zdržoval (často např. Praha 1, Václavské nám. č.1, ač dům s tímto číslem neexistoval). Úředníci pak nenašli odvahu pojem "sídlo" samostatně vyložit, takže fiktivní adresy bez překážek do obchodního rejstříku zapisovali. Pouze v ojedinělých případech reálnost sídla vyžadoval živnostenský úřad, opíraje se o tehdejší povinnost zajistit v sídle doručování písemností (obsaženou v živnostenském zákoně). Podnikavci to často řešili umístěním poštovní schránky na nějaké chodbě a úředník zase těžko dovozoval požadavek prokázání právního titulu k takovému právu.

 

ready made, ready made společnosti

 

Nedostatek samostatné právní úvahy rejstříkových správních orgánů si tak (jako vždy v zemích koruny české) vynutil reálnost sídla v roce 2006 (tedy 16 let po osvobození) uzákonit: podle novely občanského zákoníku (aby se povinnost vztahovala na všechny právnické osoby, nejen na obchodní společnosti) sídlo musí mít podobu fyzických místností, ke kterým právnická osoba musí mít odpovídající právní vztah.

Nikde však není stanoveno, že se právnická osoba z hlediska své přítomnosti v sídle nesmí nechat zastoupit (právo jednat prostřednictvím zástupce je uzákoněno), nebo že v jedněch a těchže místnostech nemůže být umístěno sídlo více právnických osob. V praxi se pro takový stav vžil název "virtuální sídlo". Je však nebezpečně zavádějící, protože sdružená sídla, spravovaná společným zástupcem, jsou zcela reálná; "virtuální" byl naopak stav neexistujících adres či adres s opuštěnou poštovní schránkou. Přesto se lze dodnes setkat (třeba i v policejní praxi) s údivem, že sídlo obchodní společnosti není výhradní sekretariát s výhradním tajemníkem.

 

Sdružená (a reálná) zástupčí sídla jsou obvykle provozována ve střediscích nazývaných "business centrum". Ta rozvinutější poskytují kontaktní službu nejen jako správu doručených písemností, ale i v podobě tzv. telesekretariátu (usídlená firma má vlastní telefonní linku, na níž se hlásí asistent jejím jménem a hovory přepojuje na předem dohodnuté vzdálené kontaktní číslo).

ready made společnosti

 

Nejrozvinutější střediska pak v rámci sídelní služby poskytují také účetnictví nebo tvorbu webových stránek. Sídelní služba je zde obvykle součástí prodeje předzaložených obchodních společností ("ready made" nebo "bianco").