Co to je …"ručení omezené"?
Obchodní společností začaly vznikat v 16. století především v souvislosti s rozvojem zámořských plaveb (notorická je známá např. britská Východoindická společnost, ale obdobné majetkové synergie se rodily i v jiných tehdejších námořních velmocích).
Jejich podstatou je spojování majetku, nutného k realizaci obchodních projektů. Neoddělitelnou součástí majetkové podstaty je její schopnost ručit za závazky, které obchodní společnost převzala.
Proto je dodnes uzákoněna povinnost minimálního základního kapitálu (tedy jmění), bez kterého nemůže být společnost registrována a pod jehož úroveň nemůže v průběhu podnikání vlastní kapitál (skutečné jmění podle účetního stavu) klesnout. Pokud se to stane, zákony obvykle stanoví společnosti povinnosti, které mají věc napravit. Např. v akciové společnosti je představenstvo povinno svolat valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo pokud zjistí, že se společnost dostala do úpadku, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného opatření.
Zejména však vznikají společnosti, která je v platební neschopnosti, nebo předlužena, zvláštní povinnosti podle zákona insolvenčního.
O platební neschopnost jde tehdy, má-li společnost více věřitelů a např. zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti v trvání 3 měsíců a déle. O předlužení jde zejména tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.
Ve všech těchto případech se otevírá ostrá otázka ručení majitelů obchodní společnosti za její závazky. Tedy zda věřitelé obchodní společnosti mohou se domáhat uspokojení svých pohledávek také na majetku těch, kterým společnost patří.
Nejčastějšími společnostmi jsou společnosti kapitálové: akciová a s ručením omezeným. Jejich vlastností je, že majitelé (akcionáři či společníci), pokud splatili své základní vklady při vzniku společnosti v plné výši stanovené zakladatelským dokumentem, za závazky společnosti svým osobním majetkem neručí. Je tedy jejich ručení omezeno na vklady - v případě ztráty majetku společnosti, či konkursu, mohou přijít pouze o ně.
To ovšem neplatí o nekapitálové společnosti tzv. veřejné (tam společníci za její závazky ručí celým svým majetkem osobním), jakož i o tzv. smíšené společnosti komanditní, kde neomezeně ručí společníci, kteří nevložili do společnosti žádný vklad (tzv. komplementáři).
Omezené ručení majitelů kapitálových společností patří mezi nejčastěji skloňované výhody obchodních společností v porovnání s podnikáním fyzických osob. Tam sice platí, že podnikatel ručí majetkem, sloužícím k podnikání (a má ho tedy jako takový zaúčtován), ale od roku 1998 platí, že takový majetek může být současně ve společném jmění manželském. Někdy se tudíž lze setkat s názorem, že za podnikání jednoho z manželů tedy vlastně ručí též druhý manžel.
Zdroj: Avantia s.r.o. - ready made společnosti, ready made


