Proč ses rozhodla pro práci v Řecku?

Toužila jsem po tom někam vycestovat, vydělat si peníze a zároveň si užít prázdniny. Ani v nejmenším mě nelákalo strávit tři měsíce sběrem malin pod časovým stresem. Proto jsem hledala zemi, kde si užiji teplé počasí, moře a snadno seženu práci. Řecko jsem zvolila vzhledem k tomu, že na rozdíl od Itálie nebo Španělska, nevyžaduje svůj úřední jazyk. Mohla jsem vyrazit i s pouhou znalostí angličtiny. (úsměv)

Nebála ses dopadu ekonomické krize, která v Řecku panuje?

Co si pamatuji, tak si Řekové stěžovali každým rokem, že se mají hůře a hůře. Přitom jsme měli restauraci stále plnou. Samozřejmě, že jsme se krize bály, ale nechtěly jsme si ji připustit. Navíc jsme jezdily na ostrov, kde byla situace jiná než na pevnině. Na ostrově se žije převážně z turistického ruchu a turisté naštěstí jezdit nepřestali. Krize se zde tolik neprojevila, i když si Řekové stěžují v jednom kuse.

 

Měla jsi možnost bavit se na téma ekonomické krize s místními?

Tuto možnost jsem měla, ale nejradši bych se jí vyhnula. Všichni obviňují Evropskou unii a ostatní země. Před třemi lety nechtělo Slovensko půjčit Řecku peníze, a tak jsem si to za Slováky schytala já. Jednoduše mě prohlásili za Slovenku. Jeden z Řeků argumentovat tím, že mu to nevadí, protože začne pěstovat marihuanu. Tím se prý uživí vždycky. (smích)

Jaký dojem jsi měla ze země ty, co se krize týče?

Zdálo se mi, že Řekové si ekonomickou krizi nijak zvlášť nepřipouštějí. Ovšem to bylo způsobeno zejména tím, že jsem pobývala na ostrově. Na pevnině je situace poněkud jiná. Na ostrově Rhodos se krize projevila jedině tak, že na tři týdny přestaly jezdit taxíky. Řecká vláda povolila licence všem, kteří chtěli provozovat taxi službu. Nemuseli za licenci platit. To naštvalo všechny ostatní řidiče, kteří zaplatit museli. Navíc jim ubylo práce. Řidiči vyhlásili stávku a tři týdny nebylo vidět ani jedno taxi. Změnily se i podmínky pro cestující. V předchozích letech se dalo smlouvat o cenách. Letos měli taxikáři pevně stanovené ceníky. Byla jsem svědkem také toho, jak můj šéf seřval několik hostů za to, že si prohlédli menu a nakonec odešli do jiné restaurace. To bych ale krizi nepřipisovala. Řekové mají impulzivnost v povaze.

 

Kdo Ti práci v Řecku obstaral?

Prvním rokem jsme si najaly agenturu. Tuto možnost doporučuji lidem, kteří ještě nemají žádné zkušenosti. Musíte však počítat s nemalými výdaji. Agentura za Vás sice zaplatí letenku, stravu a ubytování, ale nedostane nijak vysoký plat a ještě se dozvíte, že za Vás platil agentuře i hotel (zaměstnavatel). Agentura dostane zaplaceno dvakrát, ale na druhou stranu jste jištěni. Když jsme jely do Řecka po druhé, zvolily jsme firmu, která zprostředkovává praxe pro hotelové školy. Ubytování, strava a letenka byla opět v ceně, ale dostaly jsme ještě nižší plat než s agenturou. Musíte mít štěstí, abyste se dostali do příjemného hotelu a nepracovali jako otroci, na kterých si všichni ostatní vybíjejí svou zlost. Nakonec jsme začaly jezdit na vlastní pěst, což obnáší výdaje za letenku, ubytování i stravu. Výhodou je možnost najít si práci, která Vám bude nejvíce vyhovovat. Pokud jste šikovní a nebojíte se, tak si vyděláte docela slušné peníze.

 

Který druh práce je možné v Řecku sehnat?

Nejsnadněji se dá sehnat práce na pozici číšnice, barmanky, uklízečky v baru nebo tzv. naháněčky do baru či restaurací. Záleží na tom, ve kterém období do Řecka přijedete.

 

Jakou práci sis letos sehnala a jaká byla náplň Tvojí práce?

Letos jsem dělala naháněčku do restaurace. Od tří odpoledne do jedné do rána jsem stála před restaurací a rozdávala naše vizitky, se kterými měli zákazníci slevu 15 %. Řečtí naháněči běhávají i na druhou stranu chodníku, pořvávají na turisty a přímo je do restaurace táhnou. Já jsem to pojala ve velmi mírném tempu. Když se někdo zastavil u našeho menu, řekla jsem mu, co nabízíme. Ukázala jsem turistům čerstvé ryby, chobotnice, kalamáry a humry naaranžované v chladícím boxu. Když bylo hodně lidí, pomáhala jsem číšníkům. Pokud mi šéf přikázal, ať se postarám o květiny, umyji podlahu či vyleštím sklo, nebylo vyhnutí.

 

Do Řecka jezdíš pravidelně. Jaké druhy práce už jsi stihla vyzkoušet?

Letos jsem byla na ostrově Rhodos pracovat už počtvrté. Předtím jsem si vyzkoušela recepční, uklízečku v hotelu i číšnici. 

 

Jak dlouho Tvůj pobyt v Řecku trval?

Pokaždé jsme se snažily pobyt co nejvíce prodloužit. Jezdily jsme hned po ukončení zkoušek na začátku června a končily jsme těsně před začátkem dalšího ročníku (v polovině září). Vždy to vycházelo zhruba na tři měsíce.

 

Co bylo potřeba vyřídit před odjezdem do Řecka?

Před odjezdem do Řecka nepotřebujete vyřizovat nic. Jenom si zajistíte letenku. Letět můžete na občanský průkaz.

Jaké byly prvotní náklady?

Pokud letíte na vlastní náklady, tak si musíte koupit letenku, která stojí necelých 8.000 korun (zpáteční). Pokud si platíte i vlastní ubytování, tak musíte zaplatit nájemné dopředu na jeden měsíc, což se pohybuje od 250 do 350 €. Zaplatit musíte také dopravu z letiště, a pokud si nevezete kufr plný jídla, tak si musíte nakoupit nějaké jídlo. Jako cizinci byste se měli zaregistrovat a platit sociální a zdravotní pojištění, ale Řekové to nevyžadují. V zemi je mnoho cizinců pracujících na černo.

 

Co následovalo po příjezdu na místo? Kde ses ubytovala?

Vždycky jsem jezdila se svou kamarádkou, takže jsem na to alespoň nebyla sama. Po příletu na Rhodos, jsme si vzaly taxi a odjely do hlavního města. Měly jsme štěstí. Potkaly jsme další Češku, která jela do Řecka také pracovat a ubytování už měla zařízené. Nechala nás u sebe na dva dny bydlet, než jsme si zařídily vlastní ubytování. Oběhaly jsme skoro celé město, ale nakonec jsme si musely najmout jednoho Itala, který věděl o volných bytech. Poté jsme si musely sehnat práci, takže jsme obcházely každý krámek či restauraci.

Nabídli Ti pomoct také Řekové?

Seznamování v Řecku je velmi snadné, zvlášť pokud jste mladá cizinka. Velkou oblibu zde mají blondýnky a Češky. Holky z České republiky mají v Řecku velmi dobrou pověst na rozdíl od Švédek. Většina tamních obyvatel se Vám snaží pomoct. Bohužel řecké sliby nemají takřka žádnou váhu. V těžkých situacích je nejlepší spoléhat se pouze sám na sebe. To platí i pro hledání práce a ubytování.

 

Kde jsi byla ubytovaná a jakým způsobem ses stravovala?

Měly jsme apartmán ve staré historické části hlavního města. Součástí byla i koupelna a kuchyňka se zařízením. Ložní prádlo i ručníky jsme dostávaly každý týden nové. Měly jsme i vlastní balkon a větrák. Vařily jsme si samy a jídlo chodily nakupovat do supermarketu, kde nakupují i obyčejní Řekové. V malých krámech, ve kterých nakupují zejména turisti, je jídlo předražené. Jedno jídlo denně jsem si mohla dát i v restauraci, kde jsem pracovala.

Musela si řešit nějaké problémy nebo komplikace?

Několikrát se nám stalo, že jsme musely do nemocnice nebo k zubaři do vzdálené vesničky, kde uměli jenom německy. V takových situací doporučuji najmout si taxi a při komunikaci používat ruce i nohy. (úsměv) Tímto způsobem jsme sehnaly zubaře i v sobotu ráno.

 

Vyskytly se nějaké problémy v práci?

Co se týče problémů s nadřízenými, tak ty jsou vždycky a bývají obzvlášť ostré. V takových situacích bohužel nic nezmůžete. Spíše jim ukážete, že si na Vás jen tak dovolovat nesmí a oni se uklidní. Bohužel za dva dny se může situace opakovat. Protože jsme jezdily pracovat do Řecka na černo, musely jsme se občas skrývat před policií, když přišla na kontrolu. Na chvíli jsme dělaly hosty v restauraci, a když kontrola odjela, tak jsme zase mohly začít pracovat.

 

Co Tě v Řecku nejvíce překvapilo?

Každým rokem něco jiného. Prvním rokem to, jak dokážou být Řekové zlí. Druhým rokem, že existují lidé, kteří Vám budou chybět, a kteří Vám dávají dárky při odjezdu, i když je skoro neznáte. A dalším rokem, že někteří dokážou být upřímní. Ovšem nejvíce mi utkvělo v paměti, že sliby pro Řeky neznamenají vůbec nic. Spoléháte se na ně, jste s nimi domluveni, a i když je znáte, tak Vás pokaždé nemile překvapí to, že své slovo nedodrží. Pak mě napadají jen takové perličky jako umístěná zásuvku hned vedle sprchového koutu bez závěsu nebo zrcátko připevněné k autu izolepou takový způsobem, že v něm řidič stejně nic nevidí. 

 

Jak probíhala komunikace?

Skoro všichni Řekové umí anglicky nezávisle na věku. Někteří umí i německy a pár frází v češtině, švédštině, francouzštině a ruštině.

 

Naučila ses nějaké výrazy v řečtině?

Všichni na nás mluvili anglicky, takže jsem se naučila jenom pár slovíček a některé důležité fráze. Řečtina je sama o sobě dost těžká. Nepodobá se žádnému známému jazyku.

 

Jaká byla Tvá průměrná měsíční mzda?

Platové podmínky se u jednotlivých zaměstnavatelů liší. Setkala jsem se s 600 € za měsíc, což je směšná částka. Zaměstnavatelé Vás většinou vyplácí každý den. Pokud nejste jištěni agenturou nebo smlouvou, tak tento systém vřele doporučuji. Je mnoho takových, kteří Vám budou slibovat peníze klidně i několik dní, ale nakonec Vám nezaplatí vůbec. Plat se pohybuje kolem 30 € za den. Letos jsem měla štěstí a vydělávala jsem až 40 €. Pokud odečtete náklady na letenku, stravu a ubytování a budete šetřit, tak si za tři měsíce dokážete odvézt domů až 2.000 €.

 

Jací byli místní obyvatelé?

Místní obyvatelé se k Vám chovají jako k turistům, dokud jim neřeknete, že v Řecku pracujete. Což mívá dva důsledky. Buď se Vám jako turistům snaží něco prodat, a když zjistí, že tady pracujete, tak jsou příjemnější, popovídají si s Vámi, postěžují si na turisty, nic Vám nenutí. Nebo Vám nalhávají a slibují nejrůznější věci, a když jim řeknete, že všechno toto znáte, že tady pracujete, tak se stáhnou a ví, že už nic nepořídí. Je docela šok vidět do zákulisí. Ona zmiňovaná řecká pohostinnost platí jen pro turisty. Meloun po jídle a panák ouza k účtu dávají svým hostům jen proto, aby u nich v restauraci zůstali sedět déle a tím přitáhli hosty z ulice. Stejně tak v barech u koktejlů zdarma. Všechno je to divadlo. Řekyně se cizinkami nebaví a často se na ně dívají skrze prsty. Za to starší Řekové Vám na trzích dávají spoustu ovoce a zeleniny zadarmo. (úsměv)

Jaká je v Řecku životní úroveň v porovnání s ČR?

Pokud jde o trendy a zboží, tak jsou Řekové minimálně dva roky před námi. Ve všem ostatním vede Česká republika. Řecké děti bydlí s rodiči až do dvaceti osmi let. Osamostatňují se až po svatbě, protože před ní nemají na život bez rodičů peníze. Jejich byty nejsou žádnou luxusní záležitostí a často jde jen o velmi jednoduchý a malý interiér. Ale skoro všichni mají auto a k tomu motorku. Celkově si myslím, že jsou na tom hůře než my. Většinou se jejich plat pohybuje od 1.200 do 1.500 €, ale hodně z nich má dvě práce a pracují jenom v létě. V zimě žijí z příspěvků od vlády. Na ostrově, který žije z turistického ruchu, to však jinak nejde. Někteří mladí Řekové sice odchází pracovat na pevninu, ale mnoho jich tady zůstává.

 

Měla jsi příležitost navštívit i jiná místa?

Za ty čtyři roky jsme projezdily celý ostrov Rhodos a musím říct, že je nádherný. I když je dost suchý, tak se najdou krásná zelená místa. Po celém ostrově je několik hradů, ze kterých je krásný výhled. Úplně na jihu najdete místo zvané Prasonisi, které je rájem pro surfaře. Prasonisi je obrovská pláž, která je omývána z obou stran mořem. Na jedné straně je moře klidné a z druhé strany fouká silný vítr. Hlavní město se skládá z nového a starého města. V novém městě je plno značkových obchodů, které v srpnu nabízí obrovské slevy. Staré město je úžasným místem plným historických památek a romantických uliček. Samotný ostrov je od Turecka vzdálený pouhých dvacet kilometrů a pravidelně tam jezdí trajekty. Pokud byste chtěli podniknout do Turecka výlet, budete potřebovat cestovní pas.

 

Je možné si v Řecku půjčit auto? Jaké jsou podmínky?

Od předminulého roku je to těžší. Teď musíte mít řidičský průkaz a ještě nějaké zkušenosti navíc. Kamarádce se stalo, že jí nechtěli půjčit auto, i když měla dvacet jedna a řidičák vlastní od osmnácti let. Pronájem auta stojí zhruba 30 až 45 € na den. Cena za půjčení auta se nedá smlouvat. Pokud byste jeli prozkoumat ostrov, zvládnete to autem za dva dny.

 

Co Ti práce v Řecku dala a naopak?

Byl to neuvěřitelný zážitek. Žijete a staráte se sama o sebe, což Vás dost osamostatní. Všechny situace, které tam zažijete, Vás posunou dále. Možná to bude znít jako klišé, ale posílí Vás to. Nezáleží na tom, o jakou situaci se jedná (trhání zubu u zubaře, který Vám nerozumí; modlení se, aby se Vám nic nestalo, když ve dvě ráno stopujete; zatlačování slz, když po Vás šéf křičí takovým způsobem, že se i hosté otáčejí; skrývání se před policii; zatažením do rvačky nebo zákazu vycházení z pokoje). V Řecku to dokáže být hodně těžké. Jde o to, abyste si vše zařídila tak, jak chcete a nenechala si do toho od nikoho mluvit. Vzpomínky a kamarádi Vám zůstanou na celý život. Pokud si chcete vydělat, tak si raději jeďte čapnout mezi jahody, ale pokud si chcete užít to správné léto, tak jeďte na jih. Nikdy nevíte, co Vás může potkat. Znám pár případů, kdy se holky zamilovaly a už v Řecku zůstaly. (úsměv) Seznámíte se spoustou nových lidí a různých národností. Zjistíte, že černoši jsou opravdu velmi majetničtí, Holanďané jsou ti nejmilejší lidé na světě, všichni Švédové vypadají stejně, Izraelci jsou nevychovaní a povýšení, Finové milují ryby a Italové se kvůli módě oblečou i v létě do kozaček. Občas se Vám může i stát, že potkáte nějakou slavnou českou osobnost, která se přijela rekreovat. To se potom nestačíte divit, jak se Vám třepou ruce při její obsluze.

 

Hodláš se do Řecka vrátit?

Mně už to stačilo. (úsměv) Jet čtyřikrát na stejné místo, na stejný ostrov a potkávat stejné lidi, začíná být nudné. Na ostrově se zastavil čas a život tam je zcela monotónní. V zimě se Řekové těší, až budou mít výdělek a přijedou turisté. V létě se pro změnu těší na zimu, až budou moct odpočívat. Do Řecka se chci vrátit za pár let, ale jen jako turista. Užiji si řecké „pohostinnosti“ a pozdravím staré známé. Letos se však chystám do USA a doufám v nějakou změnu.

 

Autor: Linda Kalašová