První dny v Negombu

Konečně jsme se tedy vydali na cestu, opustili jsme Prahu s teplotami okolo nuly a vydali se na 16-ti hodinovou cestu do naší vytoužené destinace. Po přistání kolem poledne místního času na nás čekalo vedro na umření, to že jsme byli oblečení do českých teplot nám taky moc nepomohlo. Na první dvě noci jsme měli rezervované ubytování přes internet, tak jsme se vydali hledat někoho, kdo nás tam odveze.

Tady začaly první problémy, sice není problém sehnat dopravu, hned u letiště vždy stojí několik Tuktuků, ale domluvit se na ceně bylo už trošku horší, obzvlášť když ani taxikář ani my jsme netušili, kam vlastně jedeme. Jízda byla první zážitek,Tuktuk není zrovna konvenční dopravní prostředek. Představte si něco o výkonu Babety, co má tři kola, a kde na vás celou jízdu dotírá neodbytný pocit, že tohle by pět hvězdiček v crash testech nedostalo. Negombo je špinavé město kde toho moc neuvidíte, nicméně jako start výletu je to dobře zvolené místo. Je u moře, kousek od letiště a ceny ubytování tu nejsou nijak závratné. 

Tuktuk

První kilometry v půjčeném autě

Po dvou aklimatizačních dnech jsme si i přes všechna varování vyzvedli auto a vydali se na cesty. První kilometry byly divoké, ale když si ustanovíte základní pravidla, jde to zvládnout: 1) za volantem myslet jako srílančan 2) autobus v protisměru nepřetlačíš 3) taky pomáhá, když nemáte pud sebezáchovy.

 

Po cestě jsme dostali hlad, tak jsme si zastavili v poměrně dobře vypadající restauraci. Co ale hezky vypadá, nemusí být vždy příjemný zážitek. Dnes to vnímám jako největší chybu našeho výletu, protože nám donesli nejostřejší jídlo v našem životě. Po prvním soustu jsme smrkali a brečeli jako malé holky. Nedokáži si představit, že takové jídlo místní snídají, obědvají i večeří. Takže pokud se vás někdo zeptá, zda to chcete "spicy", automaticky říkat ne, pro nás Evropany je i jejich "not spicy" jídlo ostré dost. 

 

Skalní chrám v Dambulle a první ubytování zařízené na místě

Po 150 km a 4 hodinách jsme konečně dorazili na vyhlášený skalní chrám, který byl sice zvenku krásný, ale vevnitř připomínal spíše sklad soch budhů. Moc nás ani nepotěšilo to, že jsme za vstup zaplatili v přepočtu 500 Kč, a výstup k chrámu museli absolvovat dvakrát, protože pokladna je nelogicky umístěna dole, ač chrám je nahoře na skále.

 

První ubytování (a nakonec jedno z nejlepších na této cestě), které jsme neměli zajištěné přes internet, bylo v Dambulle u místních téměř doma. Ubytování jsme si domlouvali telefonicky vždy 1-2 dny předem (na letišti jsme si bez problémů koupili místní simkartu za 200 Kč). Po přenocování ve společnosti opic a gekonů, jsme se vydali na další cestu. Naše ubytování v Dambulle.

 

Ruiny historického města Polonnaruwa 

Po cestě jsme se opět ubytovali u místního a ráno jsme vyrazili poznávat staré ruiny města Polonnaruwa. Bylo to na celý den, ale byl to skutečně zajímavý zážitek, nicméně připravte se na kilometry pěší trasy v pořádném vedru. Naše ubytování v Polonnaruwě.

 

Polonnaruwa


Slon na silnici a příjezd do Trincomalee

Po dalších 150 km směrem na severovýchod ostrova jsem si na tu místní dopravu poměrně zvykl, holt u nás vám do cesty skáčou srnky, tam jsou krávy a varani. Pořád mě ale dokáže trošku rozhodit, když mi do cesty z křoví vyleze slon. No jo, jiný kraj, jiný mrav.

Na severovýchodě ,ve městě Trincomalee, nás čekaly krásné pláže a čisté moře, kde jsme strávili 3 dny v příjemné atmosféře ubytovaní u italského páru, kde jsme konečně dobře najedli, jelikož zde dělali pravé italské těstoviny, ryby a saláty. Jen písek na pláži byl tak rozpálený, že jste museli po pláži pořád běhat. Trošku jsem si tam začal myslet, že ta rozpálená zem je nějaký marketingový tah, protože kus před každým chrámem se člověk musí vyzout, což způsobuje běh směrem k chrámu nejen u nás, ale i u místních. Na první pohled to vypadá, že se toho chrámu lidé fakt nemohou dočkat a utíkají jako blázni. Naše ubytování v Trincomalee.

Divoký slon u silnice

Pláže v Trincomalee

 

Sloni, sloni, sloni!

Ze severovýchodu jsme se vydali do centrální oblasti, kde jsme poprvé zažili zácpy na silnicích a vozovky v šíleném stavu. Naivně jsem si v tu chvíli myslel, že horší už to nebude. Tady jsme zastavovali kvůli slonímu útulku, kde se svezete na slonovi a necháte se od něj osprchovat, což je sice super, ale na fotkách potom vypadáte jako zmoklé slepice. Nicméně sprcha od slona byl jednoznačně největší zážitek celého výletu. Odkaz na sloní útulek Millennium Elephant Foundation

 

Sloni

Jedeme do hor, Čajové plantáže, Centrální Srí lanka

Odtud jsme zamířili do hor. Ze 150 metrů nad mořem jsme během pár hodin vystoupali do více než 2000 m. Cesta po horských silnicích byla krásná, trošku nám to připomínalo Šumavu, tedy až na ty čajové plantáže okolo. Krásné to ovšem bylo jen do té doby, než jsme sjeli z hlavní silnice na uzounké rozbité horské cesty, kde nás každou chvilku v protisměru míjel autobus. Taky se nám setmělo, takže jsem se konečně mohl přestat stresovat, že v nějakém výmolu ulomím kolo, protože díry v zemi prostě přestaly být vidět. Tohle byla bezkonkurenčně nejhorší jízda mého života, 25 km jsme jeli 2 hodiny a ne vždy bylo úplně jisté, že do cíle dorazíme.

 

Hory byly úplně jiný svět, chládek (příjemných 25 stupňů), nižší ceny, mlhy a deště. Na všechno se tam musíte podívat v šest ráno, protože později už kvůli oparu nic neuvidíte. Absolvovali jsme tu první výšlapy, podívali se na čajové plantáže i do čajových továren, pořádně jsme tu otestovali, co naše vozidlo vydrží. Čajové továrny jsou skutečným zážitkem. Nejen že celá továrna úžasně voní, ale poznáte také kompletní výrobu čaje a na konci prohlídky ochutnáte ten nejčerstvější čaj. Naše ubytování v Haputale.

 

Čajové plantáže

Safari

 

Další zastávkou bylo safari. Ubytovali jsme se ve městě Embilipitiya, kde jsme měli asi vůbec nejhorší ubytování. Sice vypadalo na první pohled čistě, ale byly stále problémy s klimatizací a pokoje nebyly moc útulné. Každopádně v místě okolo parku Udawalawe zase tolik možností cenově dostupného ubytování není. Naše ubytování v Embilipitiya

 

Vybrali jsme si ranní safari (6-10h), ráno pro nás přijel džíp s řidičem až k hotelu, v džípu jsme byli sami. Dostali jsme svačinu a vyrazili, při vstupu do národního parku k nám ještě přistoupil průvodce. Viděli jsme zde zhruba dvě desítky slonů, pávy, chameleona, vodní buvoly, oči krokodýla. Bohužel jsme neměli štěstí na pumy, kterých v tomto rozsáhlém parku žije pouze dvacet. I tak bylo safari úžasným zážitkem. 

 

Safari

Pláže v Mirrise a holandská pevnost Galle

V tento okamžik už se nám dovolená povážlivě krátila, dva týdny byly za námi, zbývalo posledních šest dní. Po návštěvě safari jsme zamířili na úplný jih, kde nás čekaly pláže, asi nejpříjemnější lidé za celý pobyt a lekce surfování. Surfování skutečně doporučuji vyzkoušet, protože za 800 Kč se o nás postaral zkušený instruktor a po hodině jsme dokonce na prkně už jeli. Pláže v Mirisse jsou klidné, hezké a je zde poměrně dost restaurací pro turisty. Naše ubytování v Mirisse.

 

Po cestě zpět na letiště jsme se ještě zastavili v původně holandském městě Galle, kde na nás dýchla atmosféra Evropy. Vše zde bylo nad místní poměry čisté a hezké, ale také drahé. 

Na úplný konec jsme se podívali i do hlavního města, to byl ale zážitek, který jsme si klidně mohli odpustit, je to bezkonkurenčně nejošklivější místo z celé Srí Lanky, s nejvyššími cenami a nejvyčůranějšími lidmi.

 

Pronájem auta na tři týdny

Z půjčovny jsme dostali Perodua Viva. O téhle značce jsem poprvé slyšel až na Srí Lance. Tohle auto zrovna není moc sexy. Ani rychlé. Ani se moc dobře neřídí. Ani pohodlné. Má ale jednu věc, kterou naše auta nemají: když zapnete klimatizaci a zatočíte, troubí! Za auto včetně benzínu, který je na ostrově poměrně levný, jsme platili celkem cca 12.000 Kč na tři týdny a ujeli jsme 1.500 kilometrů. Kdo si myslí, že je to málo, nrád bych jej vyvedl z omylu - průměrná rychlost na ostrově je 40 km/h, navíc neustále musíte být ve střehu, místní řidiči vás nenechají vydechnout. Neumím si ani představit, že bychom zvládli více. Pokud si budete chtít půjčit auto, autopůjčovnu Malkey mohu jen doporučit. 

 

Orientační ceny na Srí Lance v roce 2013

Balená voda: 80 LKR (12 Kč)

Snídaně, Oběd: 400 LKR (62 Kč)

Džus z čerstvého ovoce: 250 LKR (38 Kč)

Čerstvý kokos: 30-50 LKR (5-8 Kč)

Ubytování v 2-lůžkovém pokoji pro dvě osoby B&B: 2500 - 6000 LKR (300 - 800 Kč)

Tuktuk po městě: do 200 LKR (30 Kč)

Vstup do skalního chrámu v Dambulle: 1500 LKR / osoba (230 Kč, místní zdarma)

Vstup na Lion rock: 3600 LKR / osoba (550 Kč) + 1300 LKR průvodce 

Vstup do sloního útulku (jízda na slonovi + sprcha od slona): 1000 LKR (150 Kč) / osoba (+1000 LKR celkem dýška pro obsluhu) + 200 LKR (30 Kč) krmení slona

Safari na půl dne pro 2 osoby: 1.600 Kč

Litr benzínu: 150 LKR (23 Kč)

Pokuta za rychlost: 1100 LKR (170 Kč) 

 

Pláže v Mirissa

Ryby v plážových restauracích

Hinduistické modlitební místa

Vodopády v centrální části

Varan

Kostel v Galle