Jak vznikl nápad jet na Marucius? Jak dlouho trval let? Kde jste přestupovali?

Nápad vznikl někdy koncem léta, kdy většinou rozhodujeme o naší podzimní dovolené. Po shlédnutí jednoho dokumentárního pořadu o tomto ostrově bylo rozhodnuto: letos to bude Mauricius. Dál jsme začali řešit otázku zda jet s ck, nebo na vlastní pěst. České cestovní kanceláře jsme vyloučili kvůli přemrštěným cenám. Z Německa už ceny byly přijatelnější, ale po předloňské a loňské zkušenosti se zdlouhavou dopravou jsme se začali přiklánět k dopravě z Prahy.

 

Tak jsem začal hledat příznivé ceny letenek a zároveň možnosti ubytování. Nechal jsem si zaslat od cestovní agentury Student agency nabídky na hotely. Ze třech hotelů, které nám byly nabídnuty jsme nakonec vybrali 14 noci ve Villas mon Plaisir s plnou penzí za opravdu dobrou cenu. Mezitím jsem každý den sledoval vývoj cen letenek. Volba padla na společnost Emirates.

 

Let na do Dubaje, kde jsme přestupovali trvá cca 5,5 hodiny. V Dubaji jsme měli 3 hodiny času, využili jsme je na procházku po obrovském terminálu. Druhý úsek cesty trvá asi 6,5 hodiny. Pro letecké nadšence jako jsem já - lety jsou obsluhovány letadly Boeing 777-300 a od poloviny prosince létá jednu ze dvou rotací Dubaj-Mauritius A380.

 

Byli nutná víza a očkování?

Vízum na Mauricius není pro občany ČR potřeba, vyplňuje se pouze jakási karta, kde musíte potvrdit, že máte dobrý zdravotní stav. Zvláštní očkování se nevyžaduje. My jsme ale očkováni proti žloutence A+B a žluté zimnici, což je myslím vhodné do každé takovéto země.

 

Jaký byl první dojem? Jak jste se dopravili z letiště do hotelu?

Již před přistáním při pohledu z okénka jsme věděli, že se nám zde bude líbit. Pohled na ostrov z výšky byl opravdu úchvatný. Po vyřízení formalit a vyzvednutí zavazadel jsme se vydali shánět nějakou dopravu na sever. Hledat opravdu nebylo potřeba, jelikož taxikářů je zde více než dost. A protože byla u všech cena stejná, vzali jsme toho, který u nás byl jako první. Cesta trvala asi hodinu.

 

 

Odpovídal předem zajištěný hotel evropským standardům?

Hotel Villas mon Plaisir se nachází asi 12 km severně od hlavního města Port Louis, přímo na pláži v Pointe aux Piments. Jedná se o malý hotel se 42 pokoji. Pro nás ideální ubytování. Myslím, že tento hotel odpovídá evropským standardům a 3 hvězdičky mu právem náleží. Personál je až na pár výjimek velice milý a ochotný.

 

Na Mauriciu se jezdí vlevo. Jak jste se po ostrově pohybovali? Kolik stojí pronájem auta? 

Ano, jezdí se zde vlevo, je to pozůstatek po Anglických kolonizátorech. My jsme byli již před cestou rozhodnutí, že si půjčíme auto, i když s jízdou vlevo jsem měl zkušenosti pouze asi 500 metrů před osmi lety v Anglii. Tak jsme si půjčili auto a za 4 dny procestovali většinu ostrova. Nutná je podrobná mapa a i tak jsme často bloudili díky špatnému nebo někde chybějícímu značení. Ale zase jsme viděli místa, které bychom jinak nepoznali. Zvýšený pozor je potřeba dávat za šera a za tmy, jelikož místní řidiči někdy nesvítí, prý kvůli spotřebě paliva. Obzvlášť cyklisté jsou velmi nebezpeční, ti nejsou vidět vůbec. Půjčení auta stálo 30 Euro na den. Také jsme si půjčili na jeden den kola, dokonce jsme dostali slevu, protože jedno nebrzdilo. Ty jsme využili na projížďku podél pobřeží v Trou aux Biches. Samozřejmě jsme nevynechali cestování místními autobusy, kde jezdí řidič, dále prodavač jízdenek a občas nastoupí kontrolor, který štípe lístky. Toto je asi nejlevnější způsob dopravy. Železnice na Mauriciu není.

 

S kým jste se během své cesty seznámili? Jak na vás působili místní obyvatelé? Který národ jste potkávali nejčastěji?

Na ostrově žije česká průvodkyně Mirka Zemanová, na kterou jsme měli kontakt již před odletem z Čech. Zařídila nám zde spoustu věcí, vzala nás na celodenní výlet a poté objednala zmiňované auto.

Byli jsme s ní moc spokojení. Místní obyvatelé jsou milí a ochotní. Jeden příklad za všechny: při nákupu vody neměl prodavač zpátky na 1000rs, tak nám jí dal a řekl ať mu peníze doneseme jindy. Samozřejmě jsme hned druhý den donesli peníze a nechali patřičné dýško. Na ostrov jezdí turisté z celého světa, potkávali jsme spoustu Francouzů, Číňanů, ale i Čechů a Slováků.

 

Ochutnal jste jistě spoustu místních pokrmů. Který můžete vyzdvihnout? Jak vám chutnalo exotické ovoce?

Jelikož jsme měli v hotelu plnou penzi, tak jsme se nestravovali mimo hotel. Jídla byla složená z různých světových kuchyní. K snídani jsme si oblíbili palačinky s kokosem, zvláštní ale dobrá byla banánová nebo okurková polévka. Výborný je i flambovaný banán se zmrzlinou a ovocem. Co se týká ovoce, velice dobrý byl ananas, liči a mango, které zde právě dozrávalo. Samozřejmostí byl čerstvý kokos. Jinak nám bylo podáváno ovoce, které máme běžně i u nás-jablka, pomeranče, meloun, hroznové víno a spousta dalšího.

 

Jaké jsou na Mauriciu ceny? 

Řekl bych, že ceny jsou podobné jako u nás. Například neperlivá voda Crystal 1,5l 20rs – cca 13 Kč. Ceny vstupů jsou tak nějak přijatelné, například do botanické zahrady v Pamplemousses 200rs za osobu, místní neplatí nic, průvodkyně si řekla ještě o 100rs. Jinak ostatní vstupné do 350rs za osobu. Taxi jsme využili pouze pro dopravu z/na letiště, ceny od 1500 do 2000rs. Cena benzínu cca 52rs za litr.

 

 

Která místa jste stihl navštívit a jak se vám tam líbilo?

Myslím, že jsme navštívili hodně míst. S Mirkou jsme projeli jihozápadní část a jih ostrova, navštívíli jsme jezero Grand Bassin s hinduistickými chrámy a velikou sochou Shivy, vodopád v Chamarelu, továrnu na výrobu rumu v Chamarelu, Sedmibarevnou zem a poloostrov Le Morne s krásnými plážemi.

Autobusem jsme si udělali výlet do hlavního města Port Louis, kde jsme navštívili místní tržiště, muzeum Blue penny, kde je uložena nejvzácnější poštovní známka na světě, pevnost Fort Adelaide, odkud je krásný výhled na město a okolní hory. Právě při výhledu na pohoří jsme se rozhodli pro výstup na horu Le Pouce. Ale jelikož jsme měli pouze sandále a bylo již dosti pozdě odpoledne, v polovině cesty jsme výstup vzdali a vrátili se zpět do Port Louis.

 

Autem jsme objeli celý ostrov, navštívíli většinu pláží. Nejhezčí pro nás byla pláž Flic en Flac a pláž Gris Gris, která je spojována s černou magií. Nádherná je i Blue bay, s nepopsatelně tyrkysovou vodou, nad kterou vzlétávají letadla z nedalekého letiště (opět atrakce pro mě). Dále jsme zajeli do botanické zahrady v Pamplemousses a nedalekého muzea cukru v bývalém cukrovaru. Návštěva města Curepipe, kde je kráter True ux Cerfs a vše pojmenované po Janu Palachovi nám zabrala půl dne, ale myslím, že stála i za trochu bloudění.

 

Velikým zážitkem byl park La Vanille s mnoha želvami, které si můžete nakrmit a dokonce se na nich svézt. Dále jsme pokračovali do La Valee des 23 coleurs, kde je několik vodopádů a obdoba sedmibarevné země, tam je možnost se svézt na čtyřkolce nebo jeepem, my jsme zvolili druhou možnost.

Další super zážitek byl výlet na Ilot Gabriel katamaránem. Vyjíždí se z Grand Baie na severu a po hodině se ocitnete na malém ostrůvku s nádhernou pláží, kde se dá dobře šnorchlovat a podává se výborný oběd, koktejly, káva, hraje hudba a cítíte se opravdu jako v ráji.

 

Co bylo nejlepším/nejhorším zážitkem celé cesty?

Celá cesta byla jeden velký zážitek, pro mě osobně nejhezčí byly asi želvy a katamarán.

Špatný zážitek nebyl žádný.

 

 

Stihli jste všechno, co jste měli naplánované? 

Myslím, že jsme stihli všechno, co jsme plánovali. Ale přesto zbylo spoustu míst, které jsme neviděli, ale to možná někdy příště.

 

Co vám po návratu chybí nejvíce?

Nejvíce mi chybí teplo, rum a flambované banány. A také ochota, úsměv a vstřícnost lidí, kteří na Mauriciu žijí.

 

Na závěr prosím o radu pro čtenáře, kteří se tam na vlastní pěst chystají.

Podle mého názoru se není třeba obávat půjčení auta, není to zde s dopravou tak hrozné, jak se občas píše. A pokud někdo není rozhodnutý kam jet, Mauricius rozhodně doporučuji.

 

 

Autor: Simona Zábržová

Autor fotografií: Jiří Zapletal

Článek byl vydán: prosinec 2013