Vzpomenete si, kdy jste navštívila Namibii poprvé? Jak na vás tenkrát zapůsobila?

Namibii jsem navštívila už během jedné z mých prvních cest do Afriky. Absolvovala jsem tehdy přes sedm tisíc kilometrů dlouhou cestu z Jihoafrické republiky přes Botswanu, Zimbabwe, Namibii a zpět do Jihoafrické republiky. Taková cesta jde stihnout za měsíc a to dokonce i s dětmi. V Namibii na mě velmi zapůsobilo řídké osídlení a skutečnost, jak je Namibie obrovská země. Vidět zde můžete obrovské množství zvěře, hory, poušť, kaňony, místní kmeny, města evropského stylu. To všechno najdete v této bezpečné a stabilní zemi.

 

Kolikrát jste od té doby v Namibii byla? Došlo k nějakým zásadním změnám?

Namibie je zemí, kam jezdím pravidelně. Je spolu s Botswanou, Jihoafrickou republikou a Zimbabwe součástí klasického balíčku jihu Afriky.

Namib: nejstarší poušť světa

Máte vlastní cestovní kancelář. Pořádáte do Namibie zájezdy?

Do Namibie pořádáme hned několik zájezdů. Na březen 2015 ale chystáme opravdovou perličku. Jedná se o fotoexpedici do Namibie se známým fotografem, lektorem a zoologem Topim Pigulou. Expedice nabízí mimo jiné možnost focení velmi fotogenických namibijských dun, příslušníků kmene Himba nebo divokých zvířat v jejich přirozeném prostředí. Aby byla zajištěna maximální péče o každého klienta, realizujeme podobné zájezdy do maximálního počtu deseti účastníků. Během cesty lektor pomáhá klientům v získávání těch nejkrásnějších obrázků, radí s výběrem expozice, nastavením fotoaparátu a podobně. Každý večer pak probíhá společné promítání fotografií, kde účastníci dostávají další tipy k focení. Zájezd je určený pro fotografy všech úrovní včetně začátečníků. Díky přístupu Topiho Piguly si i začátečníci v mnoha případech z expedice odvážejí vlastní fotografie takové kvality, že jsou nerozeznatelné od profesionálů. Během zájezdu je samozřejmostí komfortní ubytování a přítomnost dalšího česky hovořícího průvodce, který se stará o maximální pohodlí klientů. Zájezd se prodává i přes svou jedinečnost za jednu z nejlepších cen na českém trhu.

Fish River Canyon: druhý největší kaňon světa

Čím je Namibie pro turistu především zajímavá?

Vzhledem k rozlehlosti země, je složité navštívit všechny „higlights“ během jedné návštěvy Namibie, proto je důležité rozhodnout se, co chcete v Namibii určitě vidět. Vzdálenosti jsou obrovské, nicméně mi můžete věřit, že do Namibie se budete rádi vracet. Všichni milovníci zvířat nesmí například vynechat národní park Etosha, který je doslova rájem zvířat. Národní park Etosha doporučuji zkombinovat s některou ze soukromých rezervací, které nejsou tak rozlehlé, a proto je zde větší pravděpodobnost vidět zvířata opravdu z blízkosti.

 

Zajímavosti Namibie

Za návštěvu stojí úchvatné duny v poušti Namib, kde se můžete nechat hypnotizovat zdejší „měsíční krajinou“. Úchvatný je taktéž druhý největší kaňon na světě a největší v Africe – Fish River Canyon na jihu Namibie. Zajímavou oblastí z hlediska zvířat i množství etnik, je takzvaný Capriviho pruh (oblast se nyní oficiálně jmenuje Zambezi) s řekami Kwando, Okavango, Chobe a Zambezi. Jsou zde velmi zajímavé možnosti ubytování včetně kempů nad řekou nebo ve stanech s podsadami přímo na řece, odkud můžete pozorovat hrochy nebo krokodýly. Velkou zajímavostí Namibie je welwitschia mirabilis – rostlina, která je živoucí fosilií a v Namibii ji můžete spatřit ve volné přírodě. Nebo se zde nachází největší dopadnutý meteorit na světě – meteorit Hoba.

 

Německo v Africe

Za zmínku stojí to, že v Namibii se dá na spoustě míst domluvit německy. Namibie je bývalá německá kolonie a dodnes je zde velký počet potomků německých kolonizátorů. V Namibii mají výborné pivo a vůbec funguje to tady podobně jako v Německu (úsměv) – především pak ve městě Swakopmund. Doporučuji ochutnat místní točené pivo Windhoek a k tomu výborné mořské plody nebo ryby.

Fish River Canyon: druhý největší kaňon světa

Navštívila jste také slavný kmen Himba?

Kmeny k Namibi bezpodmínečně patří. Ať je to slavný kmen Himba nebo kmen Herero (oba bantuské kmeny), což jsou příbuzné kmeny, byť to tak na první pohled nemusí vypadat. Kmen Herero je typický rohatými barevnými klobouky a barevnými šaty místních žen. Na počátku 20. století zažil tento kmen genocidu páchanou německými kolonizátory. Himbové, a především ženy pasteveckého kmene Himba, jsou pak známé především pro své sporé odívání a natírání těla a vlasů červenou hlinkou. Tu si na sebe natírají každý den. Nemyjí se, nicméně se nemusíte bát návštěvy, nijak nezapáchají – naopak příjemně voní. Póry těla si totiž pravidelně „vykuřují“ vonnými směsi. Každá žena má svou vlastní směs, což je jakýsi osobní parfém. Zajímavostí je u Himbů úprava účesu. Jestliže uvidíte chlapce, který má vyholenou hlavu s jedním malým copánkem, znamená to, že je ještě dítě a neprošel iniciačním rituálem mezi dospělé. Pokud má copy dva, znamená to, že se už poohlíží po manželce. V manželství si muži nechávají vlasy dorůst a spuštěné. Ženy mají na hlavách několik copánků omazaných pastou z tuku a červeného okru. Pokud na vás budou volat „oshilumbu“ – znamená to lehce posměšně, že jste běloch. Nebuďte překvapeni, jestliže vám Himbové nebudou rozumět anglicky. Přestože je v Namibii angličtina úřední jazyk, jen málo Himbů umí anglicky (mluví jazykem otjihimba) a jen velmi málo dospělých vůbec kdy navštěvovalo školu. V některých oblastech se jedná přímo o vládní záměr vedoucí k zachování kultury.

Namibie: duny v poušti Namib, Soussuvlei

V jednom z předchozích rozhovorů jste se zmínila o tom, že v Namibii je jedna z nejstarších a nejfotogeničtějších pouští světa. Povězte nám o ní více.

Namib je pouští s několika nej zároveň. Je nejstarší pouští na světě, má největší duny na světě, patří i k těm nejsušším (méně než sto milimetrů srážek ročně). Podle pouště Namib se Namibie jmenuje Namibií a táhne se od hranic s Angolou v úctyhodné délce dvou tisíc kilometrů. Právě poušť Namib je domovem unikátní welwitschie, o které jsme už v našem rozhovoru mluvily. Zdálo by se, že zde nemůže nic žít, ale kromě zmíněné welwitschie, pokud máte trochu štěstí, můžete vidět také pouštní zvířata oryxe (druh antilopy), pštrosy nebo lvy. Obrovským zážitkem je, když vylezete na slavnou dunu 45. Přitom pochopíte, že není vůbec jednoduché dostat se nahoru. Hlavně půjdete-li jako první a nikdo před vámi nevyšlapal patřičnou cestičku. Při návštěvě Soussuvlei a Deadvlei se můžete volně procházet krajinou nebo vylézt na dvě zajímavé duny – Velká matka a Velký otec. Když budete mít štěstí, můžete si vedle dun vyfotografovat i pouštní zvířata. Jak nejlépe vyfotit duny se můžete dozvědět na našem fotosafari s Topi Pigulou.

Topi Pigula: fotograf, lektor, zoolog

V Namibii žije spousta divoké zvěře. Není to nebezpečné?

Z důvodu velkého počtu zvěře se v Namibii nedoporučuje jízda za tmy. V některých oblastech to může být vyloženě nebezpečné. Toto pravidlo ale platí všeobecně pro celou subsaharskou Afriku a je třeba s ním počítat. Řidiči našich transferových firem jsou profesionálové a z důvodu bezpečnosti s klienty po setmění necestují. V národních parcích je třeba dodržovat základní bezpečnostní pravidla – zvířata za žádnou cenu nekrmit, nevystupovat z auta, nekoupat se v jezerech nebo řekách. Zároveň je naprosto běžné ubytování v lodges – přímo ve stanech, kolem nichž se v noci pohybují zvířata. Ta ale ze stanů cítí lidský pach, kterého se bojí. Při večerním pohybu mimo stan platí pravidlo „být vidět“ – nosit u sebe vždy svítilnu a pohybovat se jen po vyznačených cestách, abyste nezaskočili zvíře tam, kde by vás nečekalo. Nicméně ani pohyb mimo stan není nebezpečnou záležitostí, je spíše dokonalým souzněním s přírodou, které vás dokáže osobně velmi obohatit a nabít uklidňující energií.

Namibie: jedno z malebných ubytování v Capriviho pruhu u řeky Kwando

Máte tipy na národní parky? Jaké je aktuální vstupné do národních parků?

Z národních parků musím především doporučit národní park Etosha, ve kterém se mi vždycky povedlo spatřit alespoň jednoho leoparda, což ve volné přírodě není až tak jednoduché. Jednou jsme leoparda pozorovali i přímo na prašné cestě kousek od našeho auta, což byl opravdu unikátní zážitek. V Etoshi je velké množství napajedel, takže si stačí jen vybrat, jaká zvířata chcete který den vidět a můžete zamířit rovnou k napajedlu, které je pro daný druh nejvíce typické. Za návštěvu určitě stojí Namib-Naukluft, o kterém jsme ve spojitosti s návštěvou dun a slavné welwitschií mirabilis už mluvily. Zajímavé je Pobřeží koster, nazvané podle nezvykle častého výskytu vraků lodí a koster velryb a lachtanů. V Capriviho pruhu, o kterém jsem se už také zmiňovala, najdete hned několik parků. Celý region je zaměřen na ekoturistiku a jsou zde krásné vesnice. Vstupy do parků v Namibii jsou poměrně levné. Platí se většinou denní vstupné 80 namibijských dolarů (cca 160 Kč) na osobu. Drahé a složité na zařizování je ubytování v parcích a aktivity, vysoká cena platí i pro jídlo.

Namibie: jedno z napajedel v národním parku Etosham, v popředí skupinka oryxů

Národní park Etosha: pozorování slonů u napajedla

Kde jste během svého pobytu ubytovaní? Slyšela jsem, že Namibie přímo přetéká možnostmi romantických kempů ve volné přírodě.

Namibie nabízí širokou paletu ubytování. Od kempování po krásné lodges, ve kterých jste ubytování v nejužším sepjetí s přírodou – ovšem s veškerým komfortem. Nechybí ani možnosti pro glamping, což je opravdu luxusní kempování s prvotřídním komfortem a vždy doplněné skvělým jídlem, nádhernými a netradičními výhledy a samotným umístěním dané lodge. V národním parku Etosha doporučuji ubytování uvnitř parku, kdy spíte přímo mezi zvířaty. Oproti daleko levnějšímu ubytování mimo park se jedná o úplně jiný zážitek. Taktéž stojí zato vybrat ubytování přímo u dun, aby člověk mohl vidět duny hned před svítáním a nemusel kvůli tomu cestovat i několikahodinovým transferem (některá ubytování jsou poměrně daleko od hlavní brány).

Namibie: kmen Himba, region Kunene

Vzhledem k tomu, že v Namibii žije spousta zvěře, předpokládám, že mezi oblíbené pochoutky patří divoké maso či sušené hovězí. Vzpomenete si na něco dalšího, co stojí za ochutnání?

Když se zamyslím nad namibijskou kuchyní, jednoznačně se mi okamžitě vybaví braai – grilování. Místní jsou v něm specialisté, stejně jako Jihoafričani. Sami o sobě říkají, že grilují 365 až 366 dní v roce a to ještě někdy i dvakrát denně. (úsměv) Není možné odjet z Namibie a nezkusit braai. Doporučuji kvalitní steak z místní divočiny – ochutnat můžete například antilopu, prase bradavičnaté, zebru, pštrosa nebo klasický hovězí steak, lehce grilovaný, v ničem zásadně nenakládaný. Griluje se k němu i příloha a vlastně časem zjistíte, že grilovat se dá úplně všechno. Úžasné jsou grilované toasty se speciální medovou omáčkou a rajčaty. Samozřejmostí je zdejší výborné pivo a dokonce si můžete dát i točené. Jako třešinku na dortu doporučuji vyzkoušet místní šťavnaté ústřice – chuťově jedny z nejlepších na světě a k tomu se zahřát místní „brandy“. Je zde všudypřítomný německý vliv, který se promítá nejen v kvalitních surovinách, pivu, ale i ve sladkostech a dezertech (štrůdly apod.).

Namibie: krmení geparda v soukromé rezervaci

Národní park Etosha: leopard ležící na cestě

Jak je to v Namibii a obecně v Africe s pitnou vodou?

Voda je prakticky všude pitná z kohoutku. Stejně tak je kohoutková voda pitná v Botswaně, Svazijsku a Jihoafrické republice. Například v Jihoafrické republice je jedna z nejkvalitnějších kohoutkových vod na celém světě, což se velmi málo ví. Obecně lze říci, že jih Afriky je na tom hygienicky velmi dobře, rozhodně se není čeho obávat. Dávám si tady běžně zmrzlinu a mléčné výrobky a ještě si u toho i výborně pochutnám.

 

Komu byste návštěvu Namibii doporučila a kdo by měl raději zvolit jinou zemi v Africe, případě zcela jiný kontinent? 

Namibie patří mezi dražší destinace, s tím je třeba počítat. Je bezpečnou zemí a vhodná jak pro individuální cestovatele, tak pro skupiny i pro rodiny s dětmi. Je třeba si dávat pozor na velké vzdálenosti a mít ubytování zařízené dopředu. V zemi je vízová povinnost. Návštěvu Namibie doporučuji všem, a to včetně „afrických začátečníků“, kteří mají kladný vztah k přírodě a milují dobré a kvalitní jídlo.

 

Autor: Linda Kalašová

Zdroj fotografií: www.grandafrika.cz

Článek byl vydán: říjen 2014