Před nějakým časem jste se byl potápět ve vodách kolem ostrova New Guinea, konkrétně Západní Papui. Čím je tato lokalita pro potápěče lákavá?

Celý ostrov se jmenuje New Guinea a je to druhý největší ostrov světa po Grónsku. Ostrov je zhruba v polovině rozdělen hranicí. Východní část tvoří samostatný stát Papua New Guinea a západní část patří k Indonésii. Indonézská část je ještě rozdělena na dvě provincie, Papua a Papua Barat. U Západní Papuy se potápím docela často a to hlavně v souostroví Raja Ampat. Zdejší moře je součástí tzv. Zlatého korálového trojúhelníku s největší biodiverzitou světa. Množství ryb a bohatost útesu je enormní, pravidelně potkáváme i velké živočichy jako rejnoky manta, různé druhy žraloků a plejtváky malé. Tentokrát jsem se ale vypravil jinam a to do zátoky Cenderawasih. Bohatost života je o něco nižší než na Raja Ampat, ale náš cíl byl jiný – velrybí žraloci u vesnice Kwatisore.

Můžete nám žraloka velrybího trochu přiblížit?

Žralok velrybí je největší rybou světa, dorůstá délky 15 metrů. U Kwatisore tito žraloci loví malé hejnové ryby. Ty samé ryby zde loví místní papuánští rybáři a žraloci na jejich úlovcích parazitují. Čekají, co vypadne ze sítí. Rybáři považují velrybí žraloky za posly štěstí a dobrých úlovků a žraloky krmí, aby se zdržovali právě u jejich lodě. Vznikl tak zvláštní vztah mezi rybáři a žraloky, který trvá již několik desítek let, přesně to nevíme. Teprve před pár lety se o tomto fenoménu dozvěděli potápěči a začínají do oblasti jezdit. A tak jsem se za velrybími žraloky vypravil i já. Realita překonala očekávání. Čistá voda, osm velrybích žraloků permanentně kroužících kolem nás a žádní jiní potápěči. Co víc si může podmořský fotograf přát.

Je snadné se k potápění v této lokalitě dostat? Na kolik vyjde cesta?

Lokalita Kwatisore v zátoce Cenderawasih je místo velmi vzdálené a těžko dostupné. My jsme se nalodili v přístavu Manokwari a ještě pluli dva dny lodí. Na pobřeží neexistují silnice a infrastruktura. Jediná doprava je pěšky nebo po moři. Do Manokwari se letí po trase Praha – Jakarta – Makassar (Sulawesi) – Sorong (Papua) – Manokwari. Celá zpáteční letenka vyjde na 35 až 40 tisíc korun.

Pokud potápění zprostředkováváte, co vše jste schopen zajistit? Je možné i šnorchlování?

Naše letošní potápění u Kwatisore bylo součástí měsíční expedice Papua – Moluky – Bandské moře – Timor. Ale zvažuji, že osmidenní výlet za žraloky co nejdřív zopakuji. Kalkulaci nejsem nyní schopen říct přesně, ale celá akce vyjde na cca 100 tisíc korun. Potápěč musí mít samozřejmě platnou potápěčskou certifikaci a vlastní výstroj. Na místě jsou poskytnuty potápěčské láhve a zátěžová olova. Šnorchlovat je možné, ale šnorchlař uvidí maximálně 10 % toho, co potápěč, což by byla určitě škoda.

Než se podíváme pod vodní hladinu, prozraďte nám něco o ostrově. Co je pro ostrov New Guinea typické?

Celý ostrov New Guinea je jedním z posledních míst na planetě s rozsáhlými nepoškozenými deštnými pralesy a kmeny žijícími v době kamenné. Stále zde žijí lidé hluboko v džungli, kteří nemají potuchy o západní civilizaci a nikdy neviděli bělocha. Žijí nazí, mají pouze kamenné nástroje a živí se lovem a sběrem. Jazyková pestrost je neuvěřitelná; 25 % všech světových jazyků se nachází na ostrově New Guinea. S lehkou nadsázkou se dá říct, že každá vesnice, každé údolí, má svůj vlastní jazyk a sousedé si navzájem nerozumí! Však oni se sousedé raději nenavštěvují, nevítaný návštěvník může být zabit a sněden. Měl jsem obrovské štěstí, že jsem se dostal na území jednoho takového kmene – Korowai. Cesta byla velmi náročná, ale setkání s lidmi z doby kamenné byl fascinující zážitek.

Čím se místní lidé převážně živí? Jaký je jejich život?

Lidé Korowai se živí hlavně kaší, kterou louhují ze dřeva ságové palmy a pak tím, co v džungli najdou – kořínky, stébla, ovoce, hmyz, malé ryby. Svátkem je pečínka z prasete nebo kasuára. Život Korovajů je pro nás nepředstavitelný a téměř nemožný. Pro ně je les domovem, místem, kde se narodili a které dobře znají. Umí zde žít, jsou součástí ekosystému. Pro nás je papuánská džungle, nepřítel, tajemno, bludiště, peklo. Ale to samé by bylo pro Korowai Václavské náměstí.

Co v zemi obvykle děláte? Jedete tam výhradně za potápěním nebo si užíváte New Guineu jako celek?

Když už se člověk na Papuu vypraví a stráví několik dní v letadle, bylo by hříchem se pouze potápět. Jak jsem již zmínil, pro mě jsou nejvíc fascinující místní obyvatelé a čím hlouběji v džungli, tím lépe. Tyto expedice jsou zde extrémně drahé a fyzicky i psychicky náročné. Pokud se chcete dostat ke Korovajům, počítejte s částkou kolem 150 tisíc korun na osobu, nesnesitelným vedrem, oblaky malarických komárů a každodenním broděním po kolena v bahně. Samotní Korovajové jsou nevyzpytatelní a je třeba s nimi jednat s respektem. Mají rádi dobré jídlo a hrnec rýže může být cestou k přátelství.

Kdy se nejčastěji potápíte? Není nebezpečné potápět se například brzy ráno či při stmívání kvůli žralokům?

Potápíme se celý den – ráno, v poledne i večer. Nemohu generelně říci, kdy je potápění lepší, ale je pravdou, že žraloci bývají aktivnější brzy ráno a pozdě odpoledne. Od většiny druhů žraloků nehrozí potápěčům žádné nebezpečí, naopak se potápěčů bojí a my neustále dumáme, jak se k nim ve vodě dostat co nejblíž. (úsměv)

Jsou pod vodou k vidění i korály? Na jaké úrovni je tady makro život?

Moře kolem celého ostrova New Guinea je nesmírně bohaté. Žije zde nejvíc druhů ryb na světě i nejvíc druhů korálů. Je to zkrátká naprosto přeplácaná pestrobarevná zahrádka. A to i přesto, že v některých oblastech i zde můžeme pozorovat následky nadměrného rybolovu a čínskou poptávku po žraločích ploutvích. Pro milovníky makro života je Papua doslova ráj. Vědecké expedice zde neustále objevují nové druhy ryb a dokonce i nové druhy žraloků. Naprosto unikátní a úžasní jsou tzv. „chodící“ žraloci. Jsou malí, žijí na dně a opravdu téměř neumí plavat a po dně putují na ploutvích, které připomínají malé nohy.

Na jaké další mořské živočichy může potápěč narazit? Mění se mořské osazenstvo?

Kromě chodících žraloků a žraloků velrybích bych zmínil obrovské rejnoky manta. V souostroví Raja Ampat se vyskytují oba druhy – birostris i alfredi. Druh birostris dorůstá rozpětí ploutví až 8 metrů! Je to úchvatné podmořské letadlo. To co je bohužel na celém světě evidentní, je úbytek žraloků. V celé Indonésii to platí dvojnásobně, možná trojnásobně. Místní rybáři žraločí populace doslova decimují. Žralokům odřezávají ploutve a prodávají je čínským překupníkům, kteří na tom neuvěřitelně vydělávají. Žraloci nám z planety doslova mizí před očima.

Co je podle vás možné udělat, aby nedocházelo k devastaci života pod vodou?

Tato otázka je nesmírně složitá a já se bojím zde napsat nějakou krátkou jednoduchou pravdu. Problém je komplexní a jmenuje se chudoba a přelidnění. Jak z toho ven, opravdu netuším. Planeta si asi nakonec zase poradí sama, ale pro lidi to nebude nic zábavného.

 

Autor: Linda Tomsa Kalašová

Autor fotografií: Tomáš Kotouč, Tethys

Článek byl vydán: červenec 2015

 

Související články: