Sýrie je tou nejúchvatnější arabskou zemí, kterou ještě donedávna bylo možné zcela jednoduše navštívit. Sýrie je krásná svou přírodou, svými památky. Syřany si dodnes pamatuji jako snad nepřátelštější ze všech Arabů. Byť Sýrie vždy budila trochu jako dovolenková a poznávací destinace strach, ale tento strach z lidí – mých klientů – opadnul vždy po příletu do Damašku. Kdo Sýrii nezažil, nepochopí,“ začíná rozhovor Katarína.

Sýrie, Damašek: Interiér Umajjovské mešity

Ze Sýrie uprchly kvůli válce údajně už čtyři miliony lidí. Povězte nám, jak situaci vnímáte z dlouhodobého pohledu? Pocházíte z Evropy, ale k arabským zemím máte blízký vztah. Již nějakou dobu žijete v marockém městě Fes.

Je těžké situaci v Sýrii hodnotit, když se na tom neshodují ani daleko větší odborníci, než jsem já, která orientalistiku teprve studuje. Je to velice smutná situace, zejména proto, že zemi opustila syrská elita – bohatí a vzdělaní lidé. Odhaduje se, že asi šest milionů dětí dnes v Sýrii nechodí do školy. I kdyby válka v tento moment skončila, škody z hlediska lidského potenciálu již nikdo nenapraví. Bohužel.

Sýrie: Křesťanské kostely

A jací lidi ze Sýrie prchají? Jsou důvodem k obavám nebo se za strachem (nejen) Evropanů skrývá něco jiného?

Nyní prchají ze země ti, co si to samozřejmě mohou finančně dovolit. Nejedna rodina již prodala dům, aby se za získané peníze dostala do Evropy. Lidé u nás jsou neochotni se vzdělat, a tak všechny uprchlíky hází do jednoho pytle. Kdo asi ze své milované země prchá? Ten, kdo se má dobře a souhlasí se současným režimem? Asi těžko. Prchá ten, kdo nevidí jiné východisko. Češi to srovnávají se svou situací, ale to je právě ten problém. U nás lidé odjíždí za prací do Anglie, Německa, ale vrací se co dva měsíce, protože to není daleko, a s nízkonákladovými společnostmi za tu cestu zaplatí několik stovek korun. Zůstávají tak ve spojení se svou zemí neustále. Syřané svou zemi milují, a dobrovolně zcela jistě neodchází – zejména, když vyhlídky na návrat prakticky nejsou. Tam přece nebudou pravidelně lítat s výdělkem. Budou ho maximálně posílat, pokud to půjde. Rodinu možná už nikdy neuvidí. Navíc si příchodem do Evropy společensky vůbec nepolepší, protože učitelé a doktoři se zaměstnají jako prodavači kebabu nebo roznášeči vodních dýmek v arabských restauracích. Až po dlouhé době se po zvládnutí jazyka možná vrátí ke své původní profesi.

Sýrie, Damašek: Předměstí

Dělala jste v Sýrii průvodkyni? Jak na zemi vzpomínáte?

Největší zájem o Sýrii, a tudíž i nejvíce poznávacích okruhů do Sýrie jsem s klienty různých cestovních kanceláří absolvovala během tří let v období od roku 2009 do roku 2011. Pamatuji na ten poslední, který jsem v červnu 2011 připravila pro své přátele. Jako skupinka šesti jsme cestovali po zemi, která se již částečně zmítala v konfliktu. Palmyru jsme měli celou pro sebe, na Krak des Chevaliers (křižácký hrad) jsme se museli dobývat jako kdysi Saladín, abychom se dostali dovnitř. Turisté již v Sýrii nebyli, ale že z toho vznikne letitý konflikt, to nikdo tehdy nevěděl. V Sýrii jsem si nechala dva kufry, a teprve nedávno jsem od přátel nedaleko Damašku při příležitosti svátku na konci Ramadánu dostala zprávu s nadějí, že mě brzy uvidí. Na takovou zemi se nezapomíná.

Sýrie: Největší křižácký hrad Krak des Chevaliers

V Sýrii je velké množství historických památek i zajímavá příroda. Jaký osud této zemi předpovídáte? Myslíte si, že se ještě někdy stane turistickou zemí nebo nepřežije?

Sýrie má opravdu řadu unikátních památek, jako jsou křižácké hrady, římská města, nádherné raně islámské mešity, kláštery, kostely. Osud předpovídat nebudu, nejsem jasnovidec. I kdyby dnes konflikt skončil, bude Sýrii trvat léta, dokud k ní lidé opět naleznou důvěru. Cestovní kanceláře jsou zavřené, turistické autobusy se prodaly. Na brzký návrat turismu do země to nikdo v této chvíli nevidí.

Sýrie, Damašek: Orientální tržnice

Sýrie je země s kulturně pestrou mozaikou náboženství. Naneštěstí na náboženství se teď mnoho věcí „svádí“. V médiích se šíří zprávy, ve kterých se často vyskytují společně slova jako korán, islám, radikálové, zbraně, znásilňování, vraždy. Tyhle věci spolu přeci ani zdánlivě nesouvisí?

Na náboženství, zejména to islámské, se svádí v České republice opravdu vše. Jsme země, která náboženství nechápe, jakýkoliv projev víry je hned extremismus. Ateismus a strach z neznámého ve spojení s neochotou se vzdělat, je bohužel zárodkem úplně stejně primitivního extremismu, jaký lze pozorovat u skupin typu Islámský stát. Lidé jsou bohužel stejní naprosto všude, a ani s příchodem internetu doba temna neskončila. Je o to hmatatelnější, že nevzdělaní lidé lehce podlehnou jakékoliv propagandě jiných nevzdělaných lidí, kterých názory se šíří internetem. Navíc v dnešní době chybí společný nepřítel, jakým kdysi bylo kapitalistické USA. Nepřítel byl tudíž vytvořen z islámu. A většině lidí to takhle stačí.

Sýrie: Se skupinou přátel ve vesnici Sajjidnaja

Myslíte si, že jsou některé informace v médiích smyšlené? Jakým směrem se podle vás ubírají?

Samozřejmě. Panika a strach se šíří rychle, s tím média počítají. Podařilo se jim vytvořit obraz islámu jako strašáka a muslima jako nepřítele. Události z nedávných demonstrací jasně dokládají, že Češi těmto bajkám věří. A přitom si neuvědomují, že stádovitost stoupenců islámu, kterou tak hlasitě odsuzují, je de facto jejich vlastním největším problémem.

Sýrie, Damašek: Staré domy mají úchvatnou architekturu

Dá se proti těmto informacím bránit? Jak médiím nepodlehnout, neuvěřit?

Jak médiím neuvěřit? Řada lidí se opravdu bojí a nedokáže se lžím z médií bránit. Jsou zmatení z toho, že svět kolem je tak zlý. Ale to vždy byl a vždy bude. Kdo opravdu baží po nějakém objektivním pohledu na dnešní situaci, měl by začít více číst, a to zejména seriozní zdroje, ne české bulvární plátky. Výhodu mají ti, kdo umí cizí jazyk, a tudíž si srovnají informace našich a zahraničních médií. Doporučuji číst média z arabských zemí, nebo přímo postřehy lidí z arabského světa. Díky sociálním sítí jako jsou Facebook nebo Twitter se k nim snadno dostanete. Neznalost neomlouvá. Ale mnoha lidem zjednodušený pohled na svět konvenuje.

Sýrie, Damašek: Metropole před revolucí

Jaké lidi si pamatujete z dob, kdy jste v Sýrii dělala průvodkyni?

Lidé byli a věřím, že i dnes jsou velice přátelští. Jelikož turistický ruch do Sýrie nebyl nikdy zas tak masový, většina obyvatelstva anglicky vůbec nemluvila. Kromě snad damašského tržiště a velbloudářů v Palmyře se tak člověk nesetkal ani s angličtinou, ani s otravováním od místních jinochů, kteří si nabízením služeb cizincům toužili vydělat. Návštěvníci Sýrie nebývali znechucení neustálým pokřikováním v ruštině a polštině, jak tomu je v Egyptě nebo Maroku. Pokud vás někdo pozval na čaj do svého obchodu nebo příbytku, bylo to upřímné. Pamatuji si zejména vodní dýmkou provoněné kavárny s výbornou kávou s kardamomem, či restaurace u řek, které Syřani milovali. Podávalo se tam výborně ochucené grilované maso a nekonečné množství různých salátů. V Sýrii si člověk vždy výborně pochutnal. A jen velice zřídka měl zažívací potíže.

Sýrie: Katarína v poušti cestou do Palmýry

Jedním z turistických měst bylo město Hamá ležící na řece Orontes v západní části Sýrie. Město je proslulé svými starými dřevěnými vodními koly (Núríja). V současné době řádí v Hamé teroristé. Můžete zavzpomínat na nějaká další krásná místa? Jaké při tom máte pocity?

Že Hamá takhle skončí, bylo po propuknutí války vzhledem k její historii více než jasné. Vždycky byla baštou odporu proti Asadovskému režimu. Její centrum bylo ale překrásné, nezapomenu na zvuk vrzajících vodních kol kolem řeky. Ráda vzpomínám i na krajinu Nusajrijského pohoří, kde byly malé vesničky, olivové háje a nekonečný klid a krása přírody. Ale také na Damašek, jeho kavárny a restaurace na nádvořích starých šlechtických domů, či malé kostely v pohoří Antilibanon. Sýrie si takovou hrůzu nezasloužila, a doufám, že se jednou z této situace dostane.

Sýrie: Východ slunce v antické Palmýře

Autor: Linda Tomsa Kalašová

Autor fotografií: Katarína Maruškinová

Článek byl vydán: srpen 2015