Prozraďte nám na úvod něco málo o Galapágách.

Začněme historií. Ostrovy jsou zhruba 5 milionů let staré, přičemž nejstarší ostrovy se nacházejí na východě a nejzápadnější ostrov Fernandina je ze všech nejmladší. Nacházejí se téměř 1 000 kilometrů od ekvádorské pevniny. Prvním člověkem, který je spatřil, byl v roce 1535 Tomás de Berlanga. Od 18. století se staly ostrovy pravidelnou zastávkou lovců velryb, kteří zde pro maso vyvražďovali želvy sloní a lachtany. Od roku 1978 jsou místem světového dědictví UNESCO a rozsáhlým národním parkem. Galapágy jsou unikátní na souši i pod vodou. Mnoho suchozemských druhů živočichů i rostlin je endemických a místní moře je velmi panenské, nepoškozené nadměrným rybolovem, plné kytovců, žraloků a ryb.

Fregatka

Potápění na Galapágách jste absolvoval již několikrát. Za čím se tam vracíte ze všeho nejraději?

Na Galapágách jsem byl už desetkrát a doufám, že se tam budu vracet co nejčastěji. Opravdu zde zažívám pocity, které nelze zažít jinde. To je dáno zejména tím, že místní zvířata se vůbec nebojí lidí. Pelikán přistane v restauraci u vašeho stolu a nakukuje do talíře, po chodnících uprostřed městečka se procházíte s leguány mořskými a na pláži se válíte společně s lachtany. Pod hladinou se nachází pravý ráj, kdy najednou můžete spatřit hejno kladivounů, lovící tuňáky, žraloky velrybí, karety obrovské, manty, lachtany, delfíny.

Kareta obrovská

Galapágy jsou proslulé tím, že se zde potápěči setkávají s velkými zvířaty. Co si pod tím mohou čtenáři Czechtimes představit?

Synonymem potápění na Galapágách je pro mě kladivoun bronzový. U ostrůvku Darwin je podle mě nejlepší lokalita na potápění s kladivouny na světě. Je více míst, kde můžete spatřit hodně kladivounů, ale pouze jedno, kde je velká šance dostat se k velkému hejnu blízko a tím je Darwin. Kladivoun patří mezi nejplašší ryby v oceánu a přiblížit se na dobrou fotografii je téměř nemožné. Bylo by na samostatný článek vysvětlit, čím je Darwin výjimečný, ale tady se to zkrátka občas podaří. Ale nejsou zde jen kladivouni. Žije zde rovněž početná populace žraloků galapážských, kteří dorůstají až velikosti čtyř metrů. Kolem zakotvených lodí se zdržují žraloci hedvábní a na mělkých písčinách potkávám žraloky černocípé. Naprostým unikátem lokality Darwin jsou obří těhotné samice žraloka velrybího, které se zde zdržují srpen-říjen. Ty největší jsou až 15 metrů dlouhé. Galapágy jsou bohaté i výskytem mořských savců. Žijí zde dva druhy lachtana, poddruh lachtana kalifornského a endemický Arthocephalus galapagoensis. Z kytovců pravidelně potkáváme delfíny skákavé, ale narazil jsem i na velryby keporkaky a plejtváky Brydeovi. Zcela mimořádné bylo setkání s pěti kosatkami dravými u ostrůvku Mosquera.

Želva sloní

Žralok velrybí neboli obrovský je největší žijící zástupce žraloků. Se žralokem jakých rozměrů jste se při svém potápění kdy setkal?

Na Galapágách u ostrůvku Darwin se vyskytují největší žraloci velrybí na světě. Jsou to obří těhotné samice až 15 metrů dlouhé. Neumím si představit žádnou situaci, kdyby mohl být „velrybák“ člověku nebezpečný. Ve vodě, při beztížném stavu, vás ani takový obr nemůže „zašlápnout“. (úsměv)

 

Mimo jiné se pod mořskou hladinou objevují lachtani. Jak se chovají v přítomnosti člověka?

Větší a hojnější je poddruh lachtana kalifornského, o kterém se v posledních letech spekuluje, že je možná samostatným druhem. Žije téměř na všech ostrovech a celková populace je zhruba 60 000 jedinců. Samice jsou menší a velmi hravé, dokonce bych řekl přítulné. Často se mi stává, že mě láskyplně jemně koušou do foťáku nebo do ploutví. Samci mají problém s jejich uhlídáním a obecně s vysokou hladinou testosteronu v mozku. Jsou to nerudní bručouni, dorůstají váhy až 300 kg a pod vodou je lepší, je neprovokovat. Menší lachtan galapážský je méně hojný a více plachý. Přesto se k němu dá pod vodou přiblížit při potápění například u ostrůvku Wolf.

Plameňák starosvětský

Které z potápěčských lokalit jsou podle vás v těchto místech nejkrásnější? Na internetu se například píše o Wolf a Darwin, vzdálených 8 hodin plavby daleko od hlavních galapážských ostrovů.

Ano, potápění u ostrůvků Darwin a Wolf je to nejlepší, co Galapágy pod vodou nabízejí. Od hlavních ostrovů to není 8, ale 16 hodin plavby. Je zde teplejší a čistší voda a nejvíc kladivounů. Ale i jiné lokality jsou zajímavé. Na Roca Redonda potkáte pod vodou nejvíc lachtanů, na Cabo Marshall jsou manty a na Punta Vicente Roca obrovské a zvláštní ryby – měsíčníci.

 

Na Galapágách nejsou jen krásné potápěčské lokality, ale i fantasticky zachovalá příroda. Je tomu tak?

Máte pravdu, ale bohužel ani na Galapágách není ochrana přírody dokonalá. Historicky byla nejúžasnější příroda na místech a ostrovech s výskytem sladké vody a dostatečných dešťových srážek. Jsou to určité oblasti na ostrovech San Cristobal, Santa Cruz a Isabela. Bohužel, nejúrodnější lokality již obsadili lidé, postavili zde domy a založili farmy, kde pěstují zeleninu, ovoce a chovají dobytek. Na těchto místech dochází k permanentním konfliktům s divokými zvířaty, hlavně želvami sloními. Zavlečená nepůvodní vegetace vytlačuje tu původní a ta již na mnoha místech zmíněných ostrovů vůbec neexistuje. Mnoho druhů rostlin i živočichů doslova bojuje o přežití. V moderní době vyhynuly čtyři poddruhy želvy sloní, někteří ptáci, na ústupu a téměř na pokraji vyhubení je jeden ze symbolů Galapág, malý červený ptáček Tyranovec purpurový. Na druhou stranu tam, kde lidé nežijí, je příroda chráněna s velkou intenzitou a regulace pohybu turistů je příkladná. Nejzápadnější ostrov Fernandina je považován za jedno z posledních míst na planetě s nulovým dopadem člověka na ekosystém. Můžeme tak stále doufat, že unikátní zvířata, jako jsou zmíněné želvy sloní, leguáni mořští i suchozemští, či tučňáci a kormoráni galapážští přežijí a budou prosperovat.

Leguán mořský

Jedním z mnoha obyvatelů Galapág je tučňák galapážský, jehož počet stále klesá. Na snížení počtu těchto tučňáků má vliv zejména jev El Ňino. Mohl byste nám o tom říct více?

Nejsem si jist, zda populace tučňáka galapážského dlouhodobě klesá, či se jedná o sezónní výkyvy. Máte ale pravdu, že klimatický jev El Niňo má na velikost populace zásadní vliv. Stručně řečeno, v letech El Niňo je voda na Galapágách výrazně teplejší. Tzn. méně kyslíku ve vodě a méně ryb, které buď migrují jinam a nebo se zdržují ve větších hloubkách. Tučňáci tím pádem mají méně potravy a je hůře dosažitelná. V letech 1996-1997 El Niňo zredukovalo populaci tučňáků na polovinu, ale ta se v dalších letech opět zregenerovala. Je jasné, že přežili ti silní a schopní. El Niňo je tak sice drastický nepřítel, ale zároveň genetické síto, které populaci pročistí.

Žralok galapážský

Na souostroví Galapágy se rozkládá světově unikátní národní park. Co vše je v něm k vidění?

Na ostrovy se dá dostat pravidelnými leteckými linkami z Ekvádoru z měst Quito a Guayaquil. Před odletem si musíte na letišti koupit galapážskou tranzitní kartu za 20 USD a po příletu na Galapágy zaplatíte vstupné na jeden měsíc 100 USD. V blízkém okolí městeček na třech ostrovech, které jsem již zmínil se může turista pohybovat individuálně, ale do vzdálenějších míst a na jiné ostrovy je vstup možný pouze s certifikovaným průvodcem. I když nejste potápěči, přesto doporučuji strávit týden na lodi a prozkoumat každý den jiný ostrov. Každý je totiž jiný! Někde jsou obrovské kolonie lachtanů (San Cristobal), někde leguánů mořských (Fernandina), někde albatrosů (Espaňola) a někde spatříte desítky želv sloních ve volné přírodě (Santa Cruz). Takové týdenní safari je nutné rezervovat dlouho dopředu. Dobré lodě v dobrém období bývají vyprodané i rok předem.

Kladivoun bronzový

Popište nám pár dalších zajímavých míst, která jste během svého pobytu na Galapágách navštívil.

Pokud jste potápěči, ale přesto chcete pár dní věnovat i souši, doporučuji následující místa.

 

Ostrov Santa Cruz

Určitě se vydejte z městečka Puerto Ayora pěšky na želví pláž Tortuga Beach. Nejprve půjdete úchvatným opunciovým lesem a zhruba po 2,5 kilometrech dojdete bez přehánění na nejkrásnější pláž na světě. Sněhově bílý písek je tak jemný, že připomíná hladkou mouku. V příboji loví pelikáni a na písku se vyhřívají leguáni mořští. Nezapomeňte plavky a UV krém. Také se vydejte na farmu Manzanillo. Pěšky to nepůjde, najměte si taxi. Na farmě dostanete zdarma místní vynikající kávu a na pozemku farmy se rády pasou želvy sloní. Určitě jich zde uvidíte několik desítek.

Terej modronohý

Ostrov San Cristobal

Z městečka Puerto Baquerizzo Moreno se vydejte pěšky na sever do zátoky Playa Punta Carola, kam vás zavede maják. Cestou minete pláž Playa Mann, kde je stánek s kávou a pivem. Stánek je obležen odpočívajícími lachtany. Na Playa Carola jsou lachtanů desítky a na severním cípu pláže s majákem narazíte na leguány mořské. Pokud budete pokračovat dál na sever, vylezete po dřevěných schodech na Fregatčí skálu, kde můžete pozorovat hnízdící fregatky ze vzdálenosti několika decimetrů. Vydejte se taxíkem do zátoky Puerto Chino. Poblíž je chovná stanice želv sloních a přímo v zátoce je nádherná pláž, dá se zde zdarma kempovat a uvidíte zde přátelské lachtany tereje modronohé. V mělkých vodách zátoky při šnorchlování určitě narazíte na karety obrovské.

 

Ostrov Isabela

Nechte se zavést taxíkem až k Muro de Las Lágrimas a zpět do městečka Puerto Villamil běžte pěšky. Když budete mít štěstí, potkáte želvy sloní. Na pláží Playa Amor uvidíte největší leguány mořské Galapág. A mokřadech poblíž městečka můžete pozorovat nádherné červeně zbarvené plameňáky. S průvodcem se vydejte na sopku Sierra Negra. Cestou můžete pojídat plody guavy a nahoře se vám naskytne úchvatný pohled do kráteru sopky i na modré Galapážské moře.

Lachtan kalifornský

Během svého potápění na Galapágách jste prozkoumal také Ekvádor, který je součástí souostroví Galapágy. Mnoho míst v Ekvádoru je na seznamu památek UNESCO. Které z nich jste navštívil?

V Ekvádoru mám určitě ještě co objevovat. Fascinující oblastí je určitě ekvádorská část Amazonie, zejména národní park Yasúní. Žijí zde všechna erbovní amazonská zvířata. Pumy, jaguáři, papoušci ara, harpyje, v řekách plavou dugongové, říční delfíni i kajmani. Nikdy nezapomenu na koupání v laguně Paňacocha v hejnech pyraní s malými kajmany brýlovými.

 

V Ekvádoru jste podnikl trek Andami. Jak probíhal?

Model týdenního treku Andami vyplynul z pocitu, že se poslední dobou příliš často pohybuji s průvodci, a tak jsme se tentokrát se ženou rozhodli, že půjdeme bez průvodců a že se prostě ztratíme. Batohy jsme naplnili sušenými jídlem na deset dní a vyrazili víceméně bez map, jen s kompasem a hrubou představou, kam jdeme a co je naším cílem. Skutečně jsme se ztratili a pět dní nepotkali žádného člověka, jen andské jeleny, kondory, šli jsme po stopách a stezkách medvědů brýlových, pum a tapírů horských. Nikdy nezapomeneme na noc pod vulkánem Antisana u jezera St. Lucia ve výšce 4 400 m n. m. Bylo minus 10 °C, úplně jasno a u našeho stanu se páslo stádo divokých koní.

Žralok velrybí

Jak vypadá život v Andách?

Ekvádorské Andy jsou z velké části zničeným ekosystémem. Nemůže za to jen moderní doba, na odlesnění a následné erozi začali pracovat indiáni Quechua už před příchodem bělochů. Proto jsme si pro náš trek vybrali oblast ekologické rezervace Cayambe-Coca a Antisana. V porovnání s obydlenou částí And, je to ráj. V nižších polohách původní andský les, výše už jen tráva páramo. Vyskytují se zde všechna andská erbovní zvířata, puma, medvěd brýlový, tapír horský a kondor velký. Od těchto zvířat žádné nebezpečí nehrozí, naopak budou se vám snažit zdaleka vyhnout.

 

Pokud čtenáře potápění na Galapágách zaujalo, mohou se na vás obrátit? Pořádáte tam potápěčské výpravy?

Zájemce o informace bych odkázal na své oficiální webové stránky, kde najdou desítky článků o navštívených destinacích. Pokud nenajdou, co hledají, na webovkách jsou kontaktní údaje přímo na mě.

Ráno pod vulkánem Antisana

Autor: Linda Tomsa Kalašová

Autor fotografií: Tomáš Kotouč, Tethys

Článek byl vydán: listopad 2015