Dříve než si začneme povídat o Džaraši, nám Katarína prozradí, jaké další památky z římské doby jsou v Jordánsku k vidění. Když se řekne Jordánsko, vybaví se mi legendární řeka Jordán.

Řeka Jordán je opravdu se zemí pevně svázaná, jelikož jí dává život. Jordánsko je jedna z nejsušších zemí na světě a jenom díky Jordánu je možné alespoň část z jejich severních regionů proměnit v jakž takž úrodné oblasti. Přes to všechno byl o oblast dnešního Jordánska zájem už ve starých dobách. Již Řekové tady budovali města za účelem obchodu a šíření své kultury. Římané v tom pokračovali a za jejich vlády bylo na území Jordánska několik významných měst včetně Džeraše, jež byly propojené silnicemi, opět za účelem obchodu. Spolu bylo v regionu těch míst deset, proto se jim říká Dekapolis.

Nesmíme opomenout hlavní město Jordánská, kterým je Amman. O tomto městě jsem si přečetla, že je sice postavené na „dávných píscích“, ale na druhou stranu je ultra moderní.

Ammán je městem historickým i moderním. Když navštívíte jeho Pahorek Citadely, dozvíte se, že jako Rabbath Amon bylo město metropolí starověkého lidu, jímž Bible říká Ammonité. V době římské bylo město známé jako Filadelfia, což nám připomíná zejména jeho krásné, dosud zachovalé divadlo. Z Pahorku Citadely, kde jsou pozůstatky Herkulova chrámu a další antické památky, lze římské divadlo pod ním vidět v plné kráse. Je odsud ale také vidět ten velký kontrast mezi dobou dávno zašlou a dobou moderní – všude kolem se dnes rozprostírá město, jež vzniklo ve 20. století. Tehdy se Emír Abdulláh rozhodl, že bývalé sídlo Amonitů a Římanů pozvedne a promění ve své sídlo. Dnes vládne Jordánsku král Abdulláh II. a nedaleko budovy Parlamentu se nachází mešita právě tohoto jména. Jde o krásnou, moderní stavbu, odkazující na dobu, kdy Jordánsko jako samostatné království vznikalo, tedy na začátku 20.století.

Zmínila jste mešitu krále Abdullaha. Jsou na severu Jordánsku či přímo v jeho hlavním městě ještě další mešity, které stojí za vidění? Musí návštěvník splňovat nějaké zvláštní podmínky, pokud si chce mešitu prohlédnout?

Přímo ve starém centru Ammánu (pod Pahorkem Citadely) je mešita Hášimí, která je návštěvníkům přístupná. U mešit, pokud se předpokládá, že budou navštěvovány, se nachází hábity, jež zahalí návštěvníky a návštěvnice tak, jak je potřeba. Mešity nejsou přístupné turistům v čase modliteb a i o Ramadánu může být zvědavcům jejich návštěva zapovězena. Návštěvy většinou nejsou zpoplatněné, pokud se ale k turistům připojí samozvaný průvodce, bude chtít za své služby zaplatit. Více než zemí mešit, je ale Jordánsko zemí biblickou a právě do těchto památek, jejíž kořeny sahají do doby na přelomu letopočtů, tudíž do doby římské, směřuje většina turistů.

Jaké další římské památky v Jordánsku byste tedy doporučila turistům navštívit?

Z již vzpomenuté Dekapole je možné kromě slavného Džeraše navštívit města Gadara, Umm Qais a Pella, přičemž všechny se nachází v severním Jordánsku. Římskou památkou je de facto i růžové skalní město Petra, jež nese prvky římských ulic, chrámů a architektury. U těchto památek, z nichž řada je přístupná bez jakéhokoliv poplatku, je třeba zaměřit se kromě římské architektury taky na krásné mozaiky, jež zdobily podlahy paláců a kostelů.

 

Hned po starověkem městě Petra, kterému se chystáme vyhradit celý rozhovor, je mezi návštěvníky Jordánska oblíbeným místem Džaraš (Jerash). Proč se mu vlastně říká Pompeje Východu, když Džaraš nikdy nebyl zničen výbuchem sopky?

Říká se mu tak kvůli jeho rozloze a kráse, jež sdílí s Pompejemi před výbuchem sopky. Ta opravdu nikde kolem města (ani v Jordánsku jako takovém není), za to jsou z historie známá zemětřesení, která jeho dějiny ovlivnila – například to v roce 759 n. l. zapříčinilo, že bylo město z větší části opuštěno.

Podle odborníků bylo z města Džaraš odkryto zatím pouhých 10 %, přesto se jedná o obrovský komplex, kde je toho k vidění opravdu spousta. Co vše komplex obsahuje?

To, co se zachovalo, je samotný střed města s kilometr dlouhou kolonádou, která má na svém začátku a konci vstupní bránu do města. Dále je krásně zachovalé tzv. Oválné náměstí, které lemují původní sloupy s iónsku hlavicí, což je naprostá rarita, jelikož se ty hlavice v pozdějších dobách nahrazovaly více zdobenými korintskými hlavicemi. Duchovním centrem města je chrám bohyně Artemis se svými sloupy, jež patří mezi nejkrásnější v římském světě. Město mělo dvě divadla, které známe pod názvy Severní a Jižní – podle bran, v jejíchž blízkosti se nachází. Jižní divadlo se jednou za rok stává centrem Džerašského festivalu a to nejenom díky původnímu hledišti, kam se vejde několik tisíc lidí, ale zejména kvůli své neuvěřitelně nádherné akustice. Když stojíte uprostřed prostoru pod pódiem, nepotřebujete na to, aby vás v hledišti slyšeli, ani mikrofon.

 

Při shromažďování informací o Jordánsku jsem narazila mimo jiné na zmínku o pouštních hradech. Co si máme pod pouštním hradem představit a kam se za ním v Jordánsku vydat?

Pouštní hrady jsou další raritou a lákadlem během poznávání historických krás Jordánska. Jde o malé lovecké hrádečky, kam jezdili vládci z Damašku v Umajjovské době (8. století n. l.) za zábavou a povyražením. Jeden z nich, Quseir Amra, se chlubí freskami na tu dobu opravdu nevídanými – spoře oděné koupající se ženy nebyly běžným výjevem v době ranního islámu! Mimochodem, tento hrádeček byl objeven a popsán českým orientalistou, Aloisem Musilem.

O pouště nebude v Jordánsku nouze, je to tak? Doporučila byste návštěvu pouště Wadi Rum?

O poušť sice není v Jordánsku nouze, ale z větší části jde o vyprahnutou rovinu, kde toho turista moc neuvidí. Výjimkou je oblast 60 kilometrů severně od přímořské Akaby, známá jako Wádí Rum, kde naleznete krásné skalní útvary doplněné o jemný růžový písek. Wádí Rum opravdu doporučuji zahrnout do itineráře, kdy si po poznávání památek právě tady lze krásně vyčistit hlavu.

 

Jaká je vlastně v Jordánsku krajina?

Jordánsko má krásnou a rozmanitou krajinu – přes přímořskou Akabu, za kterou se čnějí vyprahlé kopce Edomské vysočiny, přes již vzpomínaný růžový písek ve Wádí Rum, až po vyprahlou náhorní plošinu, jež se táhne uprostřed země od severu na jih. To vše má svou neopakovatelnou atmosféru a nádech exotična. Ale to není vše! Západně od náhorní plošiny, která se snižuje směrem k řece Jordán, nalezneme malebná údolí s políčky a sady olivovníků. Jordánsko svádí velký zápas o vodu, a tu si proto chrání. Lidé mají rádi zeleno, a proto v pátek odpoledne vyráží mimo města do přírody, právě pod ty olivovníky.

Můžete nám přiblížit život místních lidí? Jak žijí? Jak se stravují?

Jordánci kladou velký důraz na rodinu a dobré vztahy, rádi se setkávají u čaje, vodní dýmky nebo u kazeťáku, ze kterého se vine tradiční hudba, u které můžou tančit. Jordánské jídlo je skvělé, obsahuje hodně zeleniny, připravuje se na olivovém oleji a nechybí tam ani maso – zejména jehněčí. Pro vegana bude Jordánsko náročnější destinací, ale hlady neumře, jelikož je ovoce a zelenina všude běžně dostupná.

Zmínila jste se o možnostech stravování. Prozraďte nám praktické informace týkající se cesty. V jakém období a na jak dlouho do Jordánska jet? Kolik v průměru tento cestovatelský zážitek stojí peněz?

Je lepší vyvarovat se horkých letních měsíců. Naopak, pokud někdo cestuje v zimě, měl by se trochu přiobléct, protože v Petře ho může zastihnout i sníh! Jordánsko je trochu náročnější pro individuální cestovatele z hlediska dopravy do míst, které jsou turisticky vyhledávané ale ne tolik obývané. Nejlepší je proto využít nabídky hotelů nebo cestovních kanceláří na jednodenní výlety z Petry, Ammánu nebo Akaby. Jordánsko je docela drahou zemí, takže je potřeba na stravu, ubytování a dopravu počítat nejméně 50 eur na den. Pokud se někdo hodlá vydat do Jordánska, určitě by neměl opomenout sousední Izrael, jež historicky a kulturně k Jordánsku patří.

 

Autor: Linda Tomsa Kalašová

Autor fotografií: Ing. Katarina Maruškinová, maruskinova.com

Článek byl vydán: červen 2016